Ekonomika státu představuje způsob, jakým stát hospodaří se svými příjmy a výdaji. Ekonomika státu může být vyrovnaná, nebo nevyrovnaná. Nevyrovnaná ekonomika státu může být zisková, nebo deficitní, tedy taková, při které vzniká státní dluh.
Jak asi každý ví, ekonomika naší země je dlouhodobě deficitní a státní dluh se neustále navyšuje. Ten se následně, jako ukazatel ekonomiky státu dá přepočítávat na jednoho obyvatele státu, což vlastně znamená, že dítě, v okamžiku svého narození už dluží určitou částku společnosti státu.
Hospodaření ekonomiky státu vychází ze strany příjmů, které tvoří dotace, vybrané daně a poplatky, zisky z obchodní činnosti státu a činnosti investiční. Deficit státu vzniká tak, že stát přerozděluje každý rok jednotlivým státním rezortům peníze, se kterými poté dané rezorty hospodaří, ale náš stát dlouhodobě rozděluje mezi rezorty více peněz, než kolik získá a navyšuje tak státní dluh, nebo-li státní deficit. Ovšem nejedná se zde o nějaké malé částky, ale o částky v řádu miliard korun.
Pokud by dlouhodobě hospodařila rodina či podnik stejně jako náš stát, došlo b k jejímu předlužení a následnému totálnímu krachu, kdy by začali úřadovat exekutoři a zabavovat majetek rodiny.
Stát, když chce získat nějaké peníze navíc, žádá o mezinárodní dotace, nejčastěji z fondů Evropské Unie, může prodat nějaký svůj majetek, ovšem tím ztrácí kontrolu nad některými oblastmi, ve kterých svůj majetek prodá. Když dochází k příliš velkému státnímu zadlužování, dojde uvnitř státu ke krizi, lidé trpí nedostatkem, jejich majetek ztrácí hodnotu a obyvatelstvo se potýká s vysokou nezaměstnaností. Taková krize je obvykle řešena žádostí o finanční pomoc jiných států, aby se ekonomika daného státu opět nastartovala a začala fungovat. Po té se začnou mít lépe i obyvatelé státu, kteří zde žijí své životy.